4. 2. 2012

Snídaně: Malá miska cereálií s mlékem
Svačina: Nic
Oběd: Zeleninový salát + sklenice vody
II Svačina: Kousek pařížského dortu + sklenice vody
Večeře: Nic + čtvrtlitr čaje

Pohyb: 30 sklapovaček, 20 dřepů, pokus o tanec, dlouhá procházka do obchodu (měla jsem možnost jet autobusem)

Tohle je můj doposud největší úspěch. Stejně to ale zase pokazím. Jednou určitě. Ale aspoň pro teď mohu mít dobrý pocit.

3. 2. 2012

Snídaně: Miska cereálií s mlékem
Svačina: Nic + čtvrtlitr čaje
Oběd: Svíčková se třemi knedlíky, zeleninová polévka + sklenice vody
II Svačina: Jablko
Večeře:  Jeden kousek bábovky + čtvrtlitr čaje

Pohyb: 20 dřepů, 20 sklapovaček, 10 kliků

Vím že to není nejlepší ale rozhodně lepší jak včera. Obědvat většinou musím. Myslím že z tohoto se málokdy vyvléknu snad jen přes dny co jsem u mamky.

Mělo by to tak pokračovat dál a ještě lépe. Prosím ať se to příliš nepokazí...

I am bitch?

Začínám zjišťovat, že ten kdo pro mě kdysi znamenal celý svět mi je den odedne lhostejnější. A to se ani nic nestalo. Zdá se, že si stále rozumíme a milujeme se ale prostě ten pocit že už to není jako dřív. Moje několikaletá absolutní závislost zmizela a zbyla jen touha po svobodě. Vím to. Vím, že bez něj bych byla volnější. Ale nechci mu ublížit. Tak budu raději mlčet. Nejhorší na tom všem je, že se ničím neprovinil. Je stále stejně úžasný, jako na začátku jen prostě já cítím tu svobodu a ty možnosti jaké bych měla, kdybych se s ním rozešla. Vím, že je na mě celkem upnutý. Jsem mrcha?

Připadám si tak. Nemám to srdce jej odmítnout v čemkoli. Přeci jen ho stále miluji, ale už to není jako dřív. Dneska jsem poprvé couvla a lhala mu. Omluvila jsem se z naší schůzky, protože jsem měla chuť si po dlouhé době zahrát hru. A to jsme se už asi dva dny neviděli. Chápete? Já se na něj vysrala kvůli pitomé hře! Sakra prosím odpusť mi!

Mimochodem... zdá se mi že Týna ztrácí chuť k jídlu.

Už raději nic... později večer přibude jídelníček.

1. Inspiration

Znáte ty chvíle kdy vám všechna slova, která jste chtěla předtím říct, uvíznou v hrdle?

Too many feelings...

Dneska se mi vstávalo hůř než kdy jindy. A to jsou ke všemu prázdniny, ale stejně jsem si nechtěla dovolit déle spát. Skutečně, když spím nadměrně dlouho, mám pak celodenní bolesti hlavy. Dneska se budu v jídle mírnit. Táta si naštěstí ještě ničeho nevšiml. Bodejť by ano, vždyť žeru pořád stejně. A nemluvím jen o tomto. On byl vždycky všímavější než mamka. Je to vlastně celkem zneklidňující. Jsem kvůli tomuto špatná dcera? Mají plno starostí, které se ale netýkají finanční situace, jak si někdo může myslet. Kéž by to bylo jen o penězích. Párkrát jsem mámu slyšela plakat. Musím se tedy snažit ještě v něčem. A to aby nikdy neplakala kvůli mně.

Další věc je ta že s Týnou už to nevypadá nejlépe. Týna je moje potkaní slečna, která se mi pomalu ztrácí před očima. Potkani nežijí tak dlouho jak bych si přála ale proč právě teď? Začíná se toho dít poslední dobou příliš mnoho.

Držte mi palce ať je aspoň ten jídelníček lepší...

2. 2. 2012

Snídaně: Maková bábovka + sklenice mléka

Svačina: Dva věnečky se šlehačkou, balíček brambůrků + sklenice neperlivé minerálky

Oběd: Hranolky, zapékaný masový špíz a tatarka

II Svačina: Čtyři tabulky čokolády

Večeře: Dvě topinky + asi dvě sklenice Cola Coly

Pohyb: 10 sedů lehů, 10 dřepů, procházka za tátou do práce

Ne sakra... Tohle ne. 

Doufám, že s tímto novým cílem, nastane chvíle kdy na sebe budu moct být pyšná. Musím to zvládnout a především zase začít tančit...

Pro dnešek stačilo.

Začátek cesty...

Čím bych vlastně měla uvést tento blog? Možná právě sebou...

Říkám si princezna Medůza nebo prostě jen Medůza i když se k jejich nadpozemské dokonalosti přiblížím jen těžko. Ale právě proto vznikl tento blog. Nevím, co si tím chci, dokázat chci se jen stát princeznou. Krásnou princeznou Medůzou a být tak lehká abych se mohla nechat nést na vlnách oceánu. Ve svém aktuálním stavu bych šla ke dnu hodně rychle. Začínáme tedy... tohle je koutek mých snů a snad dosažitelných cílů. Budu tvrdě dřít abych toho dosáhla i když to bude asi hodně těžká cesta. Chtěla bych umět být šťastna jen tak z maličkostí a ze dne na den. Chtěla bych umět dýchat pod vodou. Chtěla bych být krásná...